iŽďársko.cz | Regionální portál pro Ždár nad Sázavou a okolí |

Žďár nad Sázavou – O tom, že pouťové radovánky s sebou nepřináší pouze potěšení, se nyní přesvědčila žďárská radnice.

Žďársko – Na Žďársku přibývá silnic, které jsou lemovány pachovými ohradníky. Opatření má za cíl minimalizovat četnost střetů aut se zvěří, jejichž počet na Vysočině každoročně roste.

Bohdalov – Nečekaný nález učinil v sobotu muž, který na svém pozemku v Bohdalově na Žďársku oral pluhem. Na tísňovou linku policistům oznámil, že našel předmět, který připomíná granát.

Nové Město na Moravě – Ode úterý 22. května až do 31. května musí řidiči v centru Nového Města na Moravě počítat s dopravními komplikacemi.

Velká Bíteš – Od pondělí 21. května je ve Velké Bíteši naplánováno pravidelné odkalování vodovodní sítě.

Nové Město na Moravě – Kolem tisícovky lidí přilákal sobotní Pochod srdcem Vysočiny, jenž startoval pod sjezdovkou na novoměstském Harusově kopci. Akce měla za cíl navázat na tradici legendárních pochodů pro veřejnost, které se v minulosti v Novém Městě na Moravě konaly pod názvem Padesát kilometrů Vysočinou nebo také Chiranská padesátka.

Vysočina – Přes 300 milionů korun. To je částka, kterou Všeobecná zdravotní pojišťovna(VZP) zaplatila v loňském roce za svých dvacet nejnákladnějších pacientů z celé ČR. Je mezi nimi i pacient z Kraje Vysočina.

Měřín /SERIÁL - JAK JSME ŽILI/ - V Měříně mělo bohatou tradici především jirchářství, tedy zpracovávání kůží. Tamní hlazené kůže vynikaly kvalitou, byly čisté, jemné a dobře se prodávaly. Zakladatelem jirchářského průmyslu v Měříně byl rodák Antonín Kožený, narozený roku 1842. Jeho firma s názvem Antonína Koženého synové zaměstnávala například v roce 1923 padesát dělníků, v roce 1940 osmdesát. Později za války podnik zabrali Němci a po osvobození dalo hodně práce podnik opět zprovoznit.

Hamry nad Sázavou – Takzvaný spolkový dům na místě v prosinci zbourané staré klubovny pionýrského oddílu v následujících měsících začne vznikat v Hamrech.

Herálec – Požární nádrž v Kocandě, místní částí Herálce, se stala pastí pro obojživelníky. Její hladké kolmé stěny jim nedovolily opustit prostor naplněný vodou a žáby se posléze utopily. „Požární nádrž byla postavena někdy za totality, ale už se začínala bortit. Takže jsme ji vypustili, opravili a vyčistili,“ povyprávěl začátek žabího příběhu starosta Herálce Lubomír Gregor.